Abstract

Aleš Ryška, Tomáš Rozkoš
Fingerlandův ústav patologie, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Univerzita Karlova v Praze

Bylo měřeno množství informací při histopatologické diagnostice a srovnávána úspěšnost
mezi studenty před a rok po zkoušce z patologie. Studie proběhla na virtuálních preparátech na 3 skupinách – 10 patologů (sk. 1), 10 studentů 3. roč. (sk. 2) a 10 studentů 4. roč. (sk. 3). Každý prohlédl 12 preparátů, měřil se čas prohlížení, oblast preparátu při zvětšení 10–20× a oblast při zvětšení > 20×. Počítačovou analýzou obrazu bylo zhodnoceno % plochy při daných zvětšeních. Počet správných diagnoz (ze 120): sk. 1 – 110; sk. 2 – 72; sk. 3 – 71. Průměrný čas: sk. 1 – 73 s, sk. 2 – 195 s, sk. 3 – 221 s. Prům. část preparátu při zvětšení 10–20×: sk. 1 – 18,2 %, sk. 2 – 30,8 %, sk. 3 – 34,5 %. Prům. část preparátu při zvětšení > 20×: sk. 1 – 6,1 %, sk. 2 – 8,6 %, sk. 3 – 7,6 %. Závěr: Lékařům stačí kratší doba a menší plocha k určení diagnozy, přesnost je vyšší než u studentů. Překvapivá je absence rozdílu mezi studenty 3. a 4. ročníku (vyjma času potřebeného k určení diagnozy). K diagnóze postačuje 10–20× zvětšení.